Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv chovatelských zásahů na produkční parametry chovu keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus).
Doule, Jan
Cílem práce bylo na základě krmného testu zhodnotit vliv běžně prováděných chovatelských zásahů na produkční výsledky chovu keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus, Burchell 1822). Dlouhodobý krmný test byl proveden na recirkulačním systému RAS a chov ryb probíhal v akváriích (180 l). Samotný test trval 56 dní a předcházela mu 18 denní adaptace ryb na nové podmínky. Chovatelské zásahy (kontrolní vážení, přelovení, míchání a třídění ryb) byly na ryby aplikovány ve 14 denních intervalech a každá varianta chovatelského zásahu byla testována ve dvou opakováních. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny Kruskal-Wallisovým testem. Stejných produkčních výsledků dosahovala varianta Kontrola, Přelovení, Míchání (FCR/SGR 0,25). Lepší produkční výsledky vykazovala varianta Třídění (FCR/SGR 0,23). V tomto testu bylo prokázáno, že vybrané chovatelské zásahy negativně neovlivňují produkční výsledky chovu keříčkovce červenolemého. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit, jak akutní stres ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí tohoto druhu. Byl realizován dvoudenní experiment. V pokuse byly ryby rozděleny na 2 varianty Kontrolu a Stres. Na variantu Stres byl aplikován chovatelský zásah přelovení po dobu 10 minut (navození akutního stresu). Následně byla odebírána krev od 10 ks ryb z obou skupin v časovém intervalu 0, 1, 3, 6, 12 a 24 hodin působení stresoru. Výsledky hematologických a biochemických parametrů stresovaných ryb byly porovnávány s kontrolní skupinou. Následkem stresové reakce u varianty Stres docházelo nejprve ke zvýšení hodnot parametrů Hk, Hb a Ery, dále pak jejich snížení a po odeznění působení stresoru i k návratu do původního rozmezí před působením stresoru (po 24 hodinách). U stresovaných ryb byl zaznamenám nárůst hodnot obsahu glukózy od 6 do 24 hodin oproti variantě Kontrola, který byl zřejmě způsobený glykogenolýzou ve svalech a játrech.
Vliv hustoty obsádek sumečka afrického (Clarias gariepinus) na efektivitu jeho intenzivního chovu v recirkulačním akvakulturním systému
TRNKA, Kamil
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu sumečka afrického (Clarias gariepinus) v recirkulačním akvakulturním systému RAS využívající odpadní teplo z bioplynové stanice. Bylo hodnoceno SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav ryb. Při prvním pokusu byl sumeček nasazen v různých hustotách obsádky (30, 60, 90, 120 kg.m-3) bez snižování obsádky na původní hustotu. Do nádrží recirkulačního systému se stejnou kvalitou vody byly použity juvenilní ryby sumečka afrického. Výsledkem prvního pokusu bylo, že sumeček africký má nejlepší růstové vlastnosti do maximální hustoty 230 kg.m-3. Při druhém pokusu byly nasazeny ryby ve čtyřech různých hustotách obsádky (90, 120, 150 a 180 kg.m-3), které byly každý měsíc snižovány na původní biomasu. Výsledkem pokusu byla vyšší specifická rychlost růstu a nižší konverze krmiva. Mezi jednotlivými hustotami nebyly zaznamenány v růstových parametrech signifikantní rozdíly. Třetí pokus byl založen na třídění a netřídění ryb. Netřídění ryb mělo negativní vliv na rozrůstání obsádky. Pár jedinců bylo větší velikosti (tržní ryby) než ostatní jedinci a na druhou stranu pár jedinců zaostávalo v růstu. Rovněž růstové parametry vykazovaly lepší hodnoty u tříděných ryb. U všech pokusů bylo zjištěno, že optimální hustota obsádky pro správný růst, správnou konverzi krmiva v RAS je okolo 180-230 kg.m-3.
Využití odpadního tepla z bioplynové stanice pro zemědělské účely
DUFEK, Daniel
Bakalářská práce se zabývá využitím pro odpadní teplo, které vzniká při chlazení kogeneračních jednotek bioplynové stanice. Jedná se o návrh technologie, která je schopna spotřebovat část odpadního tepla. V tomto případě se jedná o návrh kompletního recirkulačního akvakulturního systému pro chov sumečka afrického, finanční analýzu a zhodnocení návratnosti investic.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u keříčkovce červenolemého
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru byl několika jikernačkám keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus), intraperitoneálně v jedné dávce injikován přípravek Ovopel v dávce 1,5 pelety × kg-1. Jikernačky byly drženy odděleně ve vaničkách při teplotě 21,5 °C. U všech jikernaček došlo k výtěru při stejné délce latence 19,2 hodin. Jikry od třech vytřených jikernaček byly smíchány a rozděleny na 6 dávek. Každá dávka byla umístěna do termoboxu o teplotě 5 °C, 10 °C, 15 °C, 20 °C, 25 °C a 30 °C. Tyto jikry byly skladovány v termoboxech a v časech po skladování 0,5 h, 1 h, 1,5 h, 2 h, 3 h, 4 h, 6 h, 8 h, 10h byla část jiker z každého termoboxu (přibližně 50 100 kusů) vyjmuta ve třech opakováních a byla umístěna do jednotlivých kelímků a oplozena přidáním 5 kapek spermatu a 20 ml vody. V těchto vzorcích byla následně pozorována oplozenost, líhnivost a přežití. Při sledování oplozenosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5°C v časech oplození 0,5 2 hod. (61,6 +- 5,81 % - 47,7 +- 1,48 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (70 +- 6,7 % - 62,1 +- 8,9 %), v 15 °C v časech 0,5 3 hod. (59,6 +- 9,4 % - 59,6 +- 2,9 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,4 +- 3,6 % - 56,1 +- 2,5 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (55,5 +- 7,2 % - 49,7 +- 9,3 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,6 +- 10,3 % - 51,8 +- 17,8 %). Při sledování líhnivosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (28,4 +- 2,9 % - 21,1 +- 9,5 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1 hod. (36,6 +- 17,3 % - 22,1 +- 7 %), v 15 °C v časech 0,5 - 2 hod. (34,1 +- 5,5 % - 26,9 +- 5,1 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33 +- 8,2 % - 28,8 +- 1,6 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (31,4 +- 6,2 % - 15,3 +- 13,5 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33,1 +- 9,2 % - 21,2 +- 8 %). Při sledování finálního přežití po 72 hodinách bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (20,1 +- 6 % - 13 +- 3,3 %), v 10 °C v časech 0,5 - 3 hod. (19,8 +- 15,31 % - 3,1 +- 3 %), v 15 °C v časech 0,5 - 6 hod. (23,3 +- 9 % - 5 +- 2,8 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (22,4 +- 1,9 % - 15,1 +- 5,2 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (18,7 +- 4,4 % - 4,1 +- 1,9 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (26,2 +- 5,5 % - 21,4 +- 6,8 %). Vhodné teploty pro skladování neoplozených jiker po výtěru po dobu 2 hodin před oplozením jsou teploty 15 - 30 °C. Další vhodné teploty, které jsou použitelné skladování, jsou teploty 15 - 25 °C pro uchování 3 hod. a déle po oplození.
Demembranace spermií ryb: navržení a ověření postupů u různých druhů sladkovodních ryb a demonstrace využití této techniky na příkladu studia vlivu těžkých kovů přímo na axonemu spermie
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo navrhnout postup demembranace u čtyř druhů sladkovodních ryb a jeho následná aplikace studiem vlivu HgCl2 na axonemu a pohybové parametry spermie. Postupy demembranace byly navrženy a vyzkoušeny pro všechny zkoumané druhy a to kapra obecného (Cyprinus carpio), jesetera malého (Acipenser ruthenus), okouna říčního (Perca fluviatilis) a keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Pro kapra obecného byly navrženy a vyzkoušeny jednostupňová a dvoustupňová metoda demembranace. Pro jesetera malého a okouna říčního byla navržena jednostupňová metoda. Pro keříčkovce červenolemého byl navržený dvoustupňový proces demembranace. Možnost demembranace byla prokázána u všech zkoumaných druhů. U všech druhů došlo k prokazatelnému zvýšení doby pohyblivosti několikanásobně nad fyziologickou hodnotu. V případě ostatních pohybových parametrů (rychlost, procento pohyblivých spermií) došlo u demembranovaných spermií k mírnému poklesu. Demembranace byla využita ke studiu vlivu HgCl2 v koncentraci 0,01 mM do roztoku demembranačního média nemělo vliv na mikrotubulární aparát bičíku, a tedy ani na pohybové parametry demembranovaných spermií, s výjimkou spermií jesetera malého, kdy měl HgCl2 inhibiční vliv ve všech použitých koncentracích. Koncentrace 0,1 mM působila inhibičně u kapra obecného a keříčkovce červenolemého. Koncentrace 1 mM HgCl2 způsobila inhibičně na spermie všech zkoumaných druhů.
Testování produkční účinnosti speciálních krmiv pro sumce u tržního keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus) v recirkulačním systému
ČTRNÁCT, Petr
Hlavním cílem této diplomové práce je porovnat v experimentálních podmínkách produkční účinnost vybraných speciálních druhů krmiv při intenzivním chovu sumečka afrického v recirkulačním systému s biologickým čištěním vody. Testovány byly čtyři různé druhy plovoucích krmiv, lišících se jak podílem použitých hlavních komponentů, tak chemickým složením i určením - pro sumcovité (CatCo GROWER - 12 EF, CatCo SELECT - 13 EF a CatCo GROWER - 13 EF), resp. lososovité druhy ryb (Dibaq Trout Evolution). Hlavními sledovanými ukazateli byla především rychlost růstu, individuální hmotnost (a její variabilita), krmný koeficient, náklady na spotřebované krmivo na jednotku přírůstku a kvalita produktu, hodnocená na základě stanovení výtěžnosti filetů bez kůže, organoleptického posouzení a chemického složení masa.
Vliv teploty na délku intervalu latence při hormonální indukci ovulace u keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus)
BÁRTA, Tomáš
Cílem práce bylo doplnit některé údaje týkající se umělé reprodukce tohoto druhu ryby. Zejména stanovit závislost intervalu latence na teplotě prostředí při použití jednorázové injikace hormonálního preparátu Ovopel.
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker u sumečka afrického (Clarias gariepinus).
FLOKOVIČ, Michal
Krátkodobé uchovávání neoplozených jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Ve své bakalářské práci jsem se zabýval přechováváním a inkubací jiker sumečka afrického (Clarias gariepinus). Tento druh lze velmi dobře chovat při vysokých koncentracích obsádky v recirkulačních systémech. Optimální teplota pro chov je 25-28 °C. Ke krmení se používají pelety s obsahem přes 40% proteinů. Výhodou je velmi rychlý růst a kvalitní, málo tučné maso, s malým množstvím kostí. V České republice je chován jen velmi omezeně. Důvodem je konzervativní přístup jak našich chovatelů ryb, tak našich zákazníků. Intenzivní chov sumečka afrického je rozvinut zejména v Holandsku a Maďarsku. Extenzivně je produkován v rybnících a v některých afrických zemích (Egypt, Nigérie, Ghana aj.). Rozmnožování se provádí zpravidla pomocí umělého výtěru s pomocí hormonální indukce ovulace. U některých jiných druhů ryb, chovaných v akvakultuře jsou známy možnosti přechovávání neoplozených jiker a účinek vody na neoplozené jikry. U sumečka afrického nejsou v tomto směru žádné literaturní údaje. Mnou uskutečněné experimenty měly dva cíle. První cíl bylo zjistit možnost uchovávání jiker při různých teplotách před osemeněním. Druhým cílem bylo zjistit vliv časové délky styku neosemeněných jiker s vodou na jejich schopnost oplození. V obou případech byly hodnotnými parametry procento oplozených jiker a procento vylíhnutého plůdku z nasazených jiker. Jikry pocházely z umělého výtěru s využitím hormonální stimulace jikernaček pomocí maďarského přípravku Ovopel. Přípravek obsahuje syntetic analogue releasing hormone luteinzing hormone a přídavek dopaminergic inhibitor. Mimo sumečka afrického je využíván při umělé reprodukci (artificiale propagation) dalších jiných druhů ryb. Pokusy jsem zahájil v červenci 2010 a pokračoval v nich do března 2011. Pokusy byly nejprve prováděny ve Vodňanech, později v Českých Budějovicích. První experiment se uskutečnil při teplotách v rozpětí 10-30 °C. Neoplozené jikry byly přechovávány při těchto teplotách po dobu 0, ?, ?, 1, 2, 4 a 6 hodin. Poté bylo provedeno oplození odebraným spermatem a vzorky jiker inkubovány při 25°C. Při druhém experimentu, který probíhal při teplotě 25 °C, byly vzorky čerstvě vytřených jiker nasazeny do suchých misek, v časovém intervalu od 0 do 10 min. (při krocích v intervalu půl minuty) zality vodou a poté přidáno předem odebrané sperma. Oba experimenty byly provedeny opakovaně, u jiker původem celkem od 8 jikernaček. V obou případech bylo u vzorků jiker na miskách po jejich promytí provedeno spočítání nasazených kusů. Vyhodnocena byla jejich oplozenost (%), líhnivost (%).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.